Kyberšikana aneb mé zkušenosti s ní

15. února 2015 v 14:46 | Kia |  Názory na určitá téma
Hezký den, přeji všem. Nedávno mě napadlo díky jedné mé oblíbené blogerce napsat článek na téma kyberšikana. Sama jsem ji zažila a nebylo to zrovna nejpříjemnější.

Na začátek bych vám chtěla o kyberšikaně něco povědět. Je to druh šikany, který využívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, e-maily, pagery, internet, blogy a podobně. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočných mailů a SMS, vytváření stránek a blogů, popřípadě prostřednictvím vystavení na internetu. Zejména poslední varianta šikany může být extrémně nebezpečná - takovéto zveřejnění ponižujících materiálů mnohonásobně zvyšuje trauma oběti, což na ni může mít extrémně neblahý dopad.


Když si na to občas zpětně vzpomenu, projede mnou menší třas. Nebylo to to nejkrásnější období v mém životě. Věděla jsem, že bych to neměla tolik řešit. Ale tohle vás poznamená. Bez vyjímky každého.

Začalo to díky jednomu blogu, který jsem kdysi měla. Bylo to tak před dvěmi, třemi lety, nevím přesně kdy. Vesele jsem si blogovala. Pak se objevila jedna " slečna ", říkejme ji třeba Adéla (pravé jméno zveřejňovat nechci, i když o ní vím dost informací, dokonce i bydliště, ale nechci být jako ona). V té době byl daný blog docela populární, protože jsem se mu hodně věnovala a pracovala na něm. Vlastně nikdy mi příčinu toho, co mi dělala, neřekla, ale myslím, že to bylo kvůli tomu, že jsem měla slavnější blog než ona, jiný důvod mě opravdu nenapadal. Začalo to ne zrovna hezkými komentáři. Neustále mi články kritizovala. Tohle ale bylo ještě v pořádku. Na to jsem byla zvyklá a každý z blogerů to zná. Pak ale přišlo něco horšího. Založení antiblogu.

Ze začátku napsala na svůj blog docela nechutný článek o mě. Ale ten antiblog, to mě v tu chvíli totálně položilo. Bylo to ráno před školou a já jsem z toho byla tak vynervovaná, že jsem se u počítače rozbrečela, až jsem vzbudila mamku, která spala ve vedlejší místnosti. Na něm byli mé osobní informace, fotografie (do dneška nevím, kde vše vzala, mnoho jsem jich na internet v životě nenapsala) a dost hnusné urážky. Ve škole jsem se nemohla na nic soustředit. Když jsem přijela domu, byla jsem s nervama už úplně v koncích a se strachem jsem se podívala na daný blog. Dalo by se říct, že se mi trochu ulevilo. Mé spřátelené blogy se mě zastávali. Nakonec blog smazala. Ale byl to konec? Mohla jsem si oddechnout? Ne, to byl jen začátek.

Pak to začalo na plno. Takových to blogů přibývalo. Adéla si vesele zakládala blogy, na kterých mě zesměšňovala, dávala všude mé osobní údaje a fotografie. Blog vždy smazala, ale pak ho zase založila. Nedělala jen tohle mě, ale i jiným lidem, jen ne v tak obrovském měřítku jako mě. Byla jsem z toho v koncích, nevěděla jsem jak dál. Táta dokonce kontaktoval svého známého, který se případy kyberšikany zabývá. I když to na chvíli poté ustalo, pak se to spustilo nanovo. Měla jsem na Adélu jisté kontakty, kde jsem se ptala, proč mi to dělá. Chovala se opravdu hnusně. Dokonce začala útočit i na mé rodiče a poté i na přítele (byl to začátek našeho vztahu). To mě opravdu nakoplo a poprvé jsem se na ni rozzuřila natolik, že jsem to začala pořádně řešit. Napadlo mě napsat na Linku bezpečí. Odpověděli mi hned druhý den a daly mi hodně rad. Zachovala jsem se podle nich, přestala na blogy a Adélu reagovat. A po delší době to ustalo. Parkrát se ještě ozvala, ale už to bylo lepší a lepší, jako by ztrácela odvahu. A já za to byla ráda.


Ale nevyšla jsem z toho jen s ranami na duši. V té době mi hodně pomáhala rodina a kamarádky, které za mnou stáli. Poté i přítel, když jsem se odhodlala mu o tom říct. Nebojte se v případě takovýchto problémů zajít za tím, komu věříte a koho máte rádi. Tato situace mě ale také změnila. Uzrál ve mě sen pomáhat těm, co se se šikanou setkali. Zvýšilo se mi sebevědomí tím, jak jsem bojovala. Našla jsem sama sebe. Poznala, že to nejlepší, co můžete mít, je rodina a přátelé, kteří za vámi budou stát, ať to stojí, co to stojí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ronnie Sparks Ronnie Sparks | E-mail | Web | 15. února 2015 v 16:11 | Reagovat

Antiblog? To slyším poprvé, je to hnus. Nechapu lidi, kteří chodí na nějaký blog, který se jim nelíbí a jen ho chodí napadat.

2 Romi Romi | Web | 15. února 2015 v 20:03 | Reagovat

to je hrozny :( lidi jsou svi... desny :( taky mě posledni dobou napadá nějaky debila  piše hrozné věci

3 Erleiden Erleiden | E-mail | Web | 15. února 2015 v 20:19 | Reagovat

Je docela smutné, že se vždy někdo takový najde. Přes internet se tváří jako king ale kdyby ti stála před tváří, tak by se zřejmě chovala jinak. Je mi to moc líto, u nás ve škole se takové věci taky občas stanou. A ještě horší je to, že zrovna u nás ve třídě (jeden z důvodů proč se těším, až budu od nich co nejdál na jiné škole). Ale každá věc jednou skončí, a jak píšeš, je nutné oslovit někoho, kdo ti pomůže a věříš mu, stejně jako on věří tobě a je to hned lepší. :)

4 sarushef sarushef | Web | 16. února 2015 v 9:51 | Reagovat

To zní šíleně :(

5 Kia Kia | Web | 16. února 2015 v 18:59 | Reagovat

[1]: Do vlastní zkušenosti jsem o tom také nic nevěděla.

[2]: Někteří ano. Jsem ráda za ty, co takový nejsou.

[3]: Máš naprostou pravdu.

[4]: Kéž by to byla jen nějaká povídka.

6 ♥ W-violet ♥ ♥ W-violet ♥ | 16. února 2015 v 19:43 | Reagovat

Dobře o této "Adéle" vím,bylo to opravdu hrozné! Mně naštěstí nic tak děsivého nepotkalo,jen vždy nějací hateři.
Ale máš štěstí,že máš tak úžasnou rodinu,přátele a přítele,kteří tě vždy podpoří :)

7 | Zia  | dreamly | | Zia | dreamly | | Web | 17. února 2015 v 13:56 | Reagovat

Pamatuju si to, pokud teda ta "Adéla" je ta, kterou znám a u které jsem tě bránila, vím, že tě bránilo hodně lidí a ty jsi se kvůli tomu bála, že nás začne šikanovat taky, ale naštěstí se to nestalo a my tě stejně ignorovali, protože to neřešit ani nešlo. Takové věci jsou hrozné, taky je to jeden z největších důvodů, proč se páchají sebevraždy.

8 katie. | Favoloso-vita.blog.cz katie. | Favoloso-vita.blog.cz | Web | 17. února 2015 v 14:02 | Reagovat

Ano, na to si ještě moc dobře pamatuji. Bylo to příšerné a jsem moc ráda, že to ustalo..

9 Elly Elly | Web | 17. února 2015 v 17:07 | Reagovat

Super clanek! Fajn, ze ses s tim takhle poprala! :)

10 flow flow | Web | 17. února 2015 v 18:09 | Reagovat

Krásná článek. Tak ještě, že jsi z toho vyvázla dobře.

11 Kia Kia | Web | 17. února 2015 v 19:30 | Reagovat

[6]: Jsem za ně opravdu moc ráda.

[7]: Právě proto chci těmto obětem pomáhat.

[8]: To já taky.

[9]: Zpětně jsem také za to ráda.

[10]: Jsem ráda.

12 Domshi Domshi | E-mail | Web | 17. února 2015 v 19:59 | Reagovat

Dotyčná musela být hodně hloupý člověk. Mám s tím zkušenosti, sice né přímo s timto typem, ale ano už jsem o tom psala. Jsem ráda, že jsi to zvládna. Nad těmito lidmi si člověk musí mávnout rukou. Mě ponižovala na sociální síti jedna slečna. Vlastně bývalá kamarádka, kterou jsem brala skoro jako sestru. Také anonymně mám v otázkách různé narážky na rodiče, na vzhled apod. člověk se s tím musí vypořádat. Měla jsem to i ve škole. Díky další slečně co šířila lži. Všichni najednou byli proti mně. A furt to tak je. Jsem ted ve třídě sama a snažím se to tam "přežívat".  moc tě obdivuju. Jsi silná. Musíme je ignorovat.

13 Kia Kia | Web | 4. března 2015 v 20:08 | Reagovat

[12]: Je mi to líto, že se ti stalo něco podobného ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama